Obezita - příčiny, prevence a léčba.

Obezita neboli otylost je stav, při kterém se v těle nahromadí nadměrné množství tukové tkáně.

V České republice celkem asi 66 % mužů a 54 % žen ve věku od 20 do 65 let trpí nadváhou nebo obezitou, tzn., že mají hmotnostní index, - body mass index (BMI) nad 25.
BMI se vypočte tak,že se hmotnost vyjádřená v kilogramech vydělí druhou mocninou výšky,která je vyjádřená v metrech.

Skutečně otylých (tedy s BMI nad 30) je 16,3 % mužů a 20,2 % žen.
Od BMI 30 hovoříme o obezitě I.stupně, od hodnoty 35 o obezitě II.stupně - zde je již vysoké riziko zdravotních komplikací a nakonec při BMI nad 40 jde již o těžkou neboli morbidní obezitu.

Při vzniku obezity jde o vzájemný vztah mezi dědičností a vlivem prostředí.
Dědičnost se podílí na velikosti hmotnostního indexu asi 25 - 40 %, na obsahu tuku v břiše dokonce až 50 - 60 %.
Dědičnost se přitom uplatňuje různým způsobem, např. rozdílnou schopností spalovat základní živiny(zejména tuky),různou velikostí výdeje energie v klidu a po jídle, stupněm spontánní pohybové aktivity a přednostním výběrem některých chutí.

Rodinné zvyklosti, např. výběr a množství konzumované potravy, sklony k pohybu a cvičení atd. mají také nezanedbatelný vliv.

Kromě obsahu tuku v těle je nezávislým rizikovým ukazatelem rovněž rozložení tuku v těle. Nadměrné nahromadění tuku v břiše (obezita typu jablka, tj. "mužský" typ obezity) výrazně zvyšuje riziko vzniku komplikací obezity. Nejjednodušší metodou ke stanovení množství tuku v břiše je změření obvodu pasu. Pas měříme v polovině mezi spodním okrajem dolního žebra a horním okrajem pánevní kosti, krejčovský metr přikládáme v horizontální rovině (jako opasek).

Rizikové hodnoty jsou: muži nad 94 cm, ženy nad 80 cm.
Záleží tedy na množství tuku a na způsobu, jakým je tuk v těle rozložen.

Pokud je BMI v pásmu nadváhy, nikoli obezity, a obvod pasu je pod výše uvedenými hodnotami, není třeba se obávat zdravotních důsledků.
V případě vzestupu BMI nad 30 a zvýšení hodnot obvodu pasu se objevuje výrazně vyšší výskyt zdravotních potíží.
Vyšší riziko vzniku metabolických a oběhových komplikací obezity mají osoby s rozložením tuku převážně v oblasti břicha.Muži nad 102 cm. Ženy nad 88 cm.

Jaké jsou komplikace obezity?

Mezi komplikace obezity patří závažná metabolická a oběhová onemocnění:

• ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu,
• ateroskleróza mozkových tepen a cévní příhoda mozková
• ateroskleróza končetinových tepen nebo jiné projevy aterosklerózy,
• porušená glukózová tolerance (neboli "náběh na cukrovku") a diabetes mellitus typu II (tedy cukrovka) a dna.
• obézní lidé mívají zvýšený krevní tlak, vysoké hladiny nebezpečného cholesterolu v krvi a nízkou hladinu "ochranného" HDLcholesterolu, zvýšené hladiny triglyceridů a kyseliny močové

U obézních pacientů se vyskytují častěji gynekologické problémy, žlučníkové kameny a jejich komplikace, brániční kýla a některé nádory, jako je karcinom dělohy nebo prsu, prostaty a tlustého střeva, opakované krátké zástavy dýchání ve spánku (syndrom spánkové apnoe), onemocnění pohybového aparátu (zvýšená mechanická zátěž způsobuje vznik artrózy kyčelních, kolenních a hlezenných kloubů a hrudní a bederní páteře)

Kouření a obezita

Kouření samo o sobě je dalším významným rizikovým faktorem vzniku onemocnění.
Situace člověka, který chce přestat kouřit a zároveň snížit svou hmotnost, je složitější.
Důvodem je snížení klidového výdeje energie poté, kdy člověk nechá kouření. To potom může vést k dalšímu vzestupu hmotnosti. Osmdesát procent mužů a žen kteří zanechají kouření přibere o 2 - 3,5 kg, ale u 13 % osob je vzestup hmotnosti větší o více než 14 kg. Snažit se přestat kouřit a současně i zhubnout je obtížnější.
Jestliže jste obézní a přestanete kouřit, musíte počítat s tendencí ke zvýšení hmotnosti!!

Kdy obezitu léčit?

Obezita musí být léčena vždy dle aktuálního stupně obezity.
Základní trojicí léčby je dieta, zvýšení pohybové aktivity a úprava jídelních a pohybových zvyklostí provázená celkovou změnou životosprávy.
V případě, že tento postup založený na změně životního stylu není dostatečně účinný, je možno přistoupit k léčbě léky a v těžkých případech i k léčbě chirurgické.

1. Dieta

Obecně platí několik základních zásad.
Redukční dieta nesmí být příliš přísná, protože pak ji určitě dlouhodobě neudržíte.

Další chybou je jednotvárný jídelníček, v němž se střídá pouze několik nízkotučných potravin. Příliš přísné diety vedou nejčastěji ke vzniku tzv. jo-jo efektu, kdy rychle hmotnost snížíte, ale stejně rychle zpravidla opět na hmotnosti přiberete, často i více, než jste předtím zhubli! Vhodná je proto co nejpestřejší skladba jídelníčku.

Základem redukční diety jsou potraviny obsahující p o l y s a c h a r i d y, jako je chléb, rýže, těstoviny, brambory, ale i bramborové knedlíky. Vhodnější jsou celozrnné mlýnsko-pekárenské výrobky a nízkovaječné těstoviny.
Řepnému cukru se vyhneme.

T u k y, které na 1 g obsahují dvojnásobné množství kalorií ve srovnání se sacharidy nebo bílkovinami, by měly představovat maximálně 30 % energie. Z toho 1/3 mohou tvořit živočišné tuky (nezapomeňte na tuky skryté v mase a mléčných výrobcích) a 2/3 rostlinné tuky, nejlépe kombinace různých druhů s převahou olivového a řepkového, a tuky obsažené v rybách.

Zbytek pak tvoří b í l k o v i n y, které jsou společně s nevelkým množstvím tuku zastoupeny v libovém mase (např. kuře, krůta, ryby, hovězí maso, divočina, králík, zakázáno však není ani libové vepřové maso) a netučných a polotučných mléčných výrobcích.

Důležitou složkou jídelníčku je z e l e n i n a, kterou byste měli jíst nejméně 1x, lépe až 3x denně, a ovoce v množství 1 až 2 kusy denně. Svůj význam v redukční dietě má také vláknina, která dává pocit sytosti a příznivě ovlivňuje metabolismus tuků a sacharidů, a to zpomalením jejich vstřebávání ze zažívacího traktu.

Nezapomeňte na dostatečné množství t e k u t i n, nejméně 2 litry denně, nejlépe ve formě stolní vody, ovocných čajů nebo neslazených minerálek. Černá káva a čaj u redukční diety nejsou zakázány. Opatrnosti je třeba při používání tzv. 100% nepřislazovaných džusů, které však obsahují cukr v ovocné složce. Slazeným limonádám a alkoholickým nápojům včetně piva se vyhýbejte.

2. Fyzická aktivita

Pohybová aktivita většinou ovlivní energetickou rovnováhu jen málo, protože obézní pacienti nedosáhnou zpravidla dostatečné intenzity a délky pohybu.

Zpočátku můžete zařadit chůzi 3x týdně po dobu 30 minut a postupně prodlužovat na 45 minut nejméně 5x týdně.
Chůze je nejjednodušším a nejbezpečnějším pohybem.
Jedna hodina chůze představuje zvýšení energetického výdeje o 750kJ za den tj. 22,5MJ/mega joulů/ za 1 měsíc. Představuje li 1 kg tělesné hmotnosti 29MJ energetických zásob, dosáhneme tím jen nevelkého hmotnostního poklesu 0,77kg za 1 měsíc.

U obézních s postižením nosných kloubů artrózou není chůze vhodná. Zde lze doporučit jízdu na kole nebo rotopedu nebo i plavání .

Při aerobním typu zátěže, při němž dochází ke štěpení tuků, by neměla tepová frekvence u mladších přesáhnout 140tepů/min, u středního věku 130tepů/min a u starších 110tepů/min

Postupem času pak lze přejít k fyzicky více náročným aktivitám, ať už je to cvičení doma nebo v klubech. Posilování je vhodné jen bez zátěže, pro ženy se hodí kalanetika. Snažte se zkrátit dobu, kterou věnujete aktivitám vsedě.
Pohybová aktivita se projevuje příznivě i potlačením depresí a úzkosti a tak i snížením chuti k jídlu.

3. Změna chování

Změna chování předpokládá, že si člověk nejprve musí uvědomit okolnosti, za kterých obvykle jí, případně situace, které jej vedou k přejídání - často to bývají situace stresové. Konzumujte jídlo vždy u prostřeného stolu a na talíři, navíc v pravidelnou dobu, a to 4 - 5x denně. Nejezte u televize! Žádoucí je zaměřit se na správnou skladbu diety, ale nemít přísný rozpis, který musíte přesně dodržet. Naopak je dobře naučit se pružně kombinovat vhodné potraviny. Prospěje, když si uvědomíte některé nesprávné názory na redukci hmotnosti, které vás mohou nepříznivě ovlivnit v dodržování redukčního režimu, a změnit je. (Pokud člověk jednou mírně poruší dietu, není vše ztraceno a nejde o důvod k opakovanému přejídání!)

4. Léky

Léky se používají ke zvýšení úbytku na hmotnosti, pokud léčba změnou životního stylu není dostatečně úspěšná. Obvykle se podávají nejméně po dobu 3 měsíců, zpravidla však déle. Tyto léky ovšem nejsou účinné u každého pacienta a jejich výběr musí provést ošetřující lékař individuálně. Některé léky mají výraznější účinek na úbytek nitrobřišního tuku, snižují lipidy v krvi a hladinu cukru u diabetiků. Léky působí proti obezitě různými mechanismy: snižují chuť k jídlu, snižují vstřebávání živin, především tuků, zvyšují výdej energie a tepla.

5. Chirurgická léčba

Chirurgická léčba je vyhrazena pouze pro osoby s těžkým stupněm obezity. Zpravidla se provádí tzv. bandáž neboli podvaz žaludku. Při výkonu se zmenší objem žaludku v části nad podvazem, zmenšený žaludek pak častěji signalizuje pocit nasycení a výsledkem je snížení příjmu potravy. O provedení tohoto výkonu by měl rozhodovat po řádném vyšetření lékař v obezitologické poradně /u nás ve Zlíně např. MUDr.Robin Urbánek tel. 577242319 nebo 577218672/ ve spolupráci s psychologem a chirurgem zabývajícím se touto chirurgií
Tzv. alternativní metody léčby obezity nejsou většinou příliš účinné (akupunktura, jóga). Zcela neúčinné jsou různé zázračné metody léčby obezity, slibující zhubnutí bez jakýchkoli změn ve stravování a v pohybové aktivitě po zakoupení drahých tablet, čajů, jídelních doplňků, přístrojů a podobně. Nenechte se zlákat ani nejpřesvědčivější reklamou!